Já, náčelník Apačů

Originální název:        Ich - Karl Mays Leben und Werk
Podtitul:                         Život a dílo Karla Maye
Autor:                              Karel May
Překlad:                          Jiří Stach
Vydání:                           Olympia 1992
Počet stran:                   218
Vazba:                             měkká, brožovaná
Přečteno:                       1993

Obsah:

Karel May byl úžasný spisovatel dobrodružných příběhů. Nedovedu si představit, že by někdo neznal jeho náčelníka Apačů Vinetoua. Své knihy psal v tzv. ich-formě, tedy vše popisoval, jako by on sám byl oním hrdinou Old Shatterhandem. Ve svých pamětech nám odhaluje své vlastní osudy a pohnutky, vedoucí k napsání příběhů, které dodnes děti hltají. Ovšem dle jeho vlastních slov, jeho knihy, až na výjimky, nebyly určeny dětem, nýbrž dospělým čtenářům. Dnes už všichni vědí, že své knihy napsal aniž by Ameriku navštívil - všechny příběhy jsou smyšlené a nemají žádný reálný základ. Ani slavný Old Shatterhand nemá reálnou předlohu. Ovšem autor sám sebe do svých románů vložil v jiné postavě... Kdo z jeho hrdinů je skutečný Karel May se dozvíte v knize.

Ukázka:

Učil jsem na tovární škole a bydlel jsem v jednom pokoji a jedné ložnici s účetním. Ten měl předtím obě místnosti pro sebe a zlobil se na mě, že už nerozhoduje sám o svém bytě a o svých návštěvách. Byl velmi zámožný. Měl dvoje hodinky. Jedny nové, dobré, a jedny staré, velmi laciné, které už nepotřeboval. Visely nepoužité na stěně. Poprosil jsem ho, aby mi ty staré na vyučování půjčoval, dokud si nebudu moci koupit hodinky sám. Učinil to. Každý den jsem si je před odchodem do školy strčil do kapsičky. Dal jsem si je tam jednou taky, když jsem jel o vánocích k rodičům a sourozencům. kteří měli nesmírnou radost, že jejich hladovění a strádání skončilo a že ve mně mohou vidět naději na lepší budoucnost. Byly to moje první učitelské prázdniny. Připadalo mi, jako bych měl být pro své chudé, doufající příbuzné vánočním dárkem já sám. Chtěl jsem, aby ze mne měli radost, abych jim sloužil ke cti a aby se ode mne dočkali jen dobrého.

Sotva jsem k nim přišel, zatkl mě četník, kterého za mnou vyslali,  a protože jsem se v bezmocném zděšení zachoval jako skutečný zloděj, byl jsem pro krádež potrestán šesti týdny vězení.

To zděšení mě neopustilo. Nezbavil jsem se ho, pevně se do mě zahryzlo a zevnitř mě užíralo.

Hodnocení:                ★★★★☆

Jako vášnivého milovníka románů Karla Maye jsem si ráda přečetla jeho vlastní vzpomínky. Autor to pojal jako obhajobu své osoby i některých kriticky přijatých knih. Ačkoliv stále opakoval, že udělal chyby, je si jich vědom a chápe, že za to musel nést následky, přesto jsem se nemohla zbavit jistého pocitu křivdy, který na mě z jeho slov čišel. Ale rozhodně to bylo zajímavé čtení.

Odkaz na Databázi knih