neděle 25. února 2024

Průvodce povětřím a tmou

Podtitul:                28 lekcí z česko-české konverzace pro naprosté začátečníky
Autor:                    Ludvík Němec
Ilustrace:              Václav Kabát, Zdenka Táborská
Vydání:                  1988 (1. vydání)
Počet stran:         135
Vazba:                    pevná, vázaná
Přečteno:              2023

Obsah:

Student, který neuspěl u přijímaček na vysokou, dočasně přijal brigádu jako průvodce v kasematech na Špilberku. Jeho spolupracovníky tu byla různorodá skupinka všemožných podivínů. Ti spolu s některými výstředními návštěvníky hradu se stali téměř nekonečnou inspirací pro tuto knížku. 

Ukázka:

Museli byste tu dívku vidět, jak tu stojí na špičkách jako skokanka na konci věže, jenom se vrhnout do hloubky. Má na sobě zelené manšestráky, které velice těsně obepínají její malý zadeček a napjaté nohy - a přiznávám rovnou, že těm nohám a zadečku patří má pozornost především. I když si dokážu všimnout i toho, že musí mít velice krátké vlasy, protože zelený šátek má uvázaný úplně těsně kolem hlavy.
Pak se ke mě otočí.
Ještě nikdy jsem neviděl tolik hrůzy v lidských očích.
Není to legrace? Dívala se polekaně na podezřelého obejdu, jak v podzimním parku kope hrob, a když se otočila, stejný vagabund stál za ní - s mlsnýma očima a sekyrou v ruce. Později se tomu budeme mnohokrát smát.
Teď nevykřikne; jenom pomalu zakroutí hlavou.
"Nebojte se," řeknu - a najednou se sám začínám bát. Opravdu. Snad, že jsem konečně uviděl její tvář, bílou jako papír s rudou pečetí úst. Na tom papíře je zpráva jen pro mě.
"Nebojte se," řeknu. "Zakopáváme jen mrtvého psa. Ráno skočil z hradeb."
Hrůza z jejích očí pomalu mizí, místo ní se objeví nedůvěra. Což se mi líbí ještě míň.
"Opravdu, tady se to stává. Delfíni to taky dělají. A kosatky."
"A lidi." řekne.
Už se chci usmát, hlavně úlevou, že to není cizinka, když v tom si konečně všimnu koženého řemínku, který vykukuje z kapsy její šedé bundy. "Promiňte, proboha! To byl váš..."

 


Hodnocení:                                ★★★☆☆

Někdo má ten dar, že téměř z každé příhody dokáže udělat veselou historku. Ač autor často píše o vážných věcech, tak se čtenář neubrání škodolibému úsměvu nad "cizím neštěstím". Kromě humorných situací jsme svědky i mezilidských vztahů na pracovišti, kde mladý brigádník tzv. "vyžere" každou nepříjemnou novinku, protože je přece služebně nejmladší. Kniha není nic světoborného. Ale pokud se potřebujete odreagovat, zrelaxovat nebo zapomenout na vlastní problémy a ujistit se, že by mohlo být ještě hůř, tak po ní klidně sáhněte. Úsměv zaručen!


Další knihy autora:

neděle 11. února 2024

Němá barikáda

Autor:                      Jan Drda
1. vydání:                1946
Vydání:                    Práce, 1949
Počet stran:           125
Vazba:                      pevná, vázaná, s přebalem
Přečteno:                1986

Obsah:

Povídky o obyčejných lidech, kteří neváhali riskovat tváří v tvář fašistiscké okupaci. Každá z povídek je jiná, představuje jiný druh hrdinství. Ať už je to jen prosté slovní vyjádření svého názoru, přes všelijaké záškodnictví, sabotáže, pomoc partyzánům... až po skutečné nasazení života na barikádách v květnu 1945. Povídka Vyšší princip byla dokonce zfilmována. 

Povídky:
  • Třetí fronta
  • Včelar
  • Vyšší princip
  • Hlídač dynamitu
  • Vesnická historie
  • Padlý beze jména
  • Pancéřová pěst
  • Zákeřník
  • Až vstanou mrtví
  • Němá barikáda
Ukázka:

Tři pancéřové pěsti za barikádou. První má tank na čtyřicet metrů. Muž zavře oči, stiskne kohoutek. Rána nevyšla. Zahodí ten zbytečný, nepotřebný krám, děs mu skočí do očí, utíká od barikády jako šílenec, nevnímaje kulometný oheň, jenž mu sviští nad hlavou.
Pak střílí druhý. Na třicet. Opřen o zeď domu. Když rána vyšla, najdou ho roztrhaného na kousky. Raketový plamen chce mít volno. A tank je na dvacet metrů.
Pepík se třese hrůzou. Je mu teprve sedmnáct. Přerazím ti nohy, jestli se hneš z domova, řekl táta. Kdyby tu byl teď, křikl by: "Přerazím ti nohy, jestli nevystřelíš." A Pepík ví: i tak, bez táty, bez rozkazu bych nezdrhl. U Berlína se bijou sedmnáctiletí krasnoarmějci. A vůbec, sedmnáct let, to už je člověk chlap. Míří. Míří. A drkotá zuby. Smradi, smradi, smradi německý! Jazyk to říká sám. Ale Pepík, to cítí celým tělem.
Tank na patnáct metrů.
Kulomet bije do čela barikády, žulové odštěpky lítají na všecky strany. Pepík je skrčen dole, u štěrbiny, určené zrovna pro jeho pancéřovou pěst. Jsou tu ještě střelci? Je tu ještě někdo? Cítí se strašně sám. Strašně odpověden za tuhle chvíli. Stiskne...

Hodnocení:                    ★★★★☆

Knihu jsem četla velmi dávno a dokonce 2x nebo i 3x. Dnes po létech si už nevybavuju, která povídka je o čem, přesto mi většina těch příběhů alespoň zčásti utkvěla v paměti. Vím, že se mi líbily a knížka ve mě zanechala hluboký dojem, který vlastně přetrvává dodnes. Byla (a stále jsem) hrdá na svou zemi a její lid, který se dokázal tak hrdinně postavit nepřátelům, i když za to mnoho z nich zaplatilo vlastním životem. Věřím, že i dnes takoví hrdinové žijí mezi námi, skromně a nenápadně. Možná ani sami netuší, že by něco podobného dokázali. Ale když půjde opravdu do tuhého, udělají správnou věc. 


Další knihy autora:

neděle 14. ledna 2024

Anna Elliotová

Originální název:        Persuasion
1. vydání:                        1817
Autor:                             Jane Austenová
Překlad:                         Eva Ruxová
Vydání:                          Odeon 1968
Počet stran:                  257
Vazba:                            měkká, brožovaná
Přečteno:                      2023

Obsah:

Anna Elliotová před lety zrušila zasnoubení s bezvýznamným námořním důstojníkem, kterého sice milovala, ale pro její rodinu nebyl společensky přijatelný. Nyní, po osmi letech, její otec promrhal jmění, je celá rodina nucena se vystěhovat a dům pronajmout, aby měli vůbec z čeho žít. Náhoda tomu chtěla a její dávná láska se nyní coby bohatý kapitán zvučného jména se nastěhuje právě do jejich domu a uchází se o ruku její přítelkyně. Jenže city ani jednoho z nich nevyprchaly...

Ukázka:

Anna se nikdy zdráhavěji nepodrobila žárlivým a nemoudrým nárokům Maryiným, muselo to však být a tak vyrazili do města, Charles pečoval o sestru, kapitán Benwick si hleděl Anny. Jak spěchali kolem, připomněla si okolnosti, jichž táž místa byla časně ráno svědkem. Tady naslouchala Henriettiným plánům, aby doktor Shirley odešel z Uppercrossu; kousek dále poprvé uviděla pana Elliota; okamžik vzpomínky bolo to jediné, co bylo možno věnovat někomu jinému než Louise a těm, kdo se starali o její blaho.
Kapitán Benwick byl k ní nanejvýš pozorný a ohleduplný; a jak se všichni v onen den zdáli spojeni neštěstím, pocítila k němu vzrůstající náklonnost a dokonce radost při pomyšlení, že by to snad mohla být příležitost k pokračování jejich známosti.
Kapitán Wentworth je už vyhlížel s čtyřmístným kočárkem připraveným na dolním konci ulice, aby to měli co nejblíž; avšak jako zřejmé překvapení a rozmrzelost nad tím, že nahradili jednu sestru druhou - změněný výraz tváře - úžas - načatá a potlačená slova, jak naslouchal Charlesovi, byly pro Annu pokořujícím přijetím; nebo ji alespoň musely přesvědčit, že má u něho cenu, jen pokud může být prospěšná Louise.
Snažila se uklidnit a být spravedlivá. Jistě by se nebyla snažila vyrovnat Emě v jejím cítění k Henrymu, ale kvůli němu byla by ošetřovala Louisu s horlivostí přesahující obvyklé požadavky ohleduplného zacházení; a doufala, že nebude tak nespravedlivý a nebude se domnívat, že se chtěla vyhnout posloužit přítelkyni.

Hodnocení:                                    ☆☆☆☆☆

Tak toto byla jedna z nejnudnějších knih, které jsem kdy četla. Vzhledem k tomu, že autorka patří k poměrně oblíbených, tak jsem ve čtení pokračovala v naději, že se konečně něco stane a začne se odvíjet nějaký děj. Nestalo se, děj prakticky žádný, jen se všichni potkávali na různých večírcích, návštěvách, procházkách a neustále klábosili o ničem. Někde v půli jsem také litovala, že jsem si od začátku nedělala poznámky, kdo je kdo, kde kdo bydlí a v jakých jsou postavy vzájemných vztazích. Bylo to absolutně nepřehledné. Konec byl předvídatelný, takže ani ten můj dojem z knihy nezachránil.
Austenovou nikdy více!


Další knihy autora:

neděle 18. června 2023

Rafaelova škola : Princezna klenotů


Série:
                       Rafaelova škola (8.)
Autor:                      Renata Štulcová              
Vydání:                    Maitera 2022 (1.vydání)
Počet stran:           596
Vazba:                      e-book
Přečteno:               2023

Obsah:

Minulý díl zůstal s otevřeným koncem. Abych neprozradila, co se vlastně stalo, řeknu jen, že někdo Marině blízký potřebuje vzácný lék. Marina se proto s několika přáteli vydává do zásvětí a putuje pralátkou, aby lék získala. Že to není cesta snadná, je asi každému, kdo četl předchozí díly, jasné.

Ukázka:

Marina stiskla rty a uvědomila si, že stojí a ostatní čekají, kudy se půjde. Ne, nesmím se zastavovat, i když se bojím jít dál. A nesmím se zabývat myšlenkami... Nesmím tvořit. Nesmím myslet dopředu do budoucnosti ani zpátky do minulosti. Musím vidět jen to, co vidím. A o tom, co vidím, nesmím přemýšlet. Ať tu krajinu nerozložím jako tehdy u Mareny...
Vykročila s obavami dál a ostatní za ní.
Jak dlouho už jdeme? Je stále tentýž den, ještě se nesetmělo, ale zdá se mi, že uběhl snad týden. Jdeme pořád dál, sotva pletu nohama... Nevím, nerozumím tomu a nesmím na nic myslet...
Krajina sálala vlhkem teplých močálů, z kterých vyrůstaly lesy přesliček a plavuní. Konečně nastala noc a oni na cestě naslouchali zvukům hmyzu a mohli se jen dohadovat, jak veliké exempláře by za dne spatřili. A aby toho nebylo málo, vysoko nad hlavami jim prolétly černé siluety draků, podobajících se obřím netopýrům.

Hodnocení:                        ★★★★☆

Po dlouhé době zase díl, který za něco stál. Sice se stále nevyrovná těm prvním, ale přece jen se tam něco dělo a mělo to i jakousi hlavu a patu. Marinino hledání léku a následná cesta pro něj zásvětím bylo dobrodružné a napínavé. Velké zklamání jsem zažila na konci, kdy se ukázalo, že bude muset být ještě alespoň jeden díl, než se rozuzlí a vyřeší vše. 


Další v sérii:


Další knihy autora:

neděle 4. června 2023

Dobrodinec

Originální název:
        The Angel Maker
1. vydání:                        1993
Série:                               Boldt / Matthews (2.)
Autor:                              Ridley Pearson
Překlad:                          Irena Ročková
Vydání:                           Knižní klub, 1995
Počet stran:                  353
Vazba:                             pevná, vázaná s přebalem
Přečteno:                       1996

Obsah:

Obchod s lidskými orgány je výnosné podnikání. Zvlášť, když se nemusí dárci nic platit. Stačí se na pár dní ujmout nějakého tuláka či bezdomovce, dát mu najíst, nechat ho přespat... A když se nebožák probudí, nemá ani tušení, že přišel o ledvinu nebo jinou část těla. A někdy se také už neprobudí... Co na tom, stejně nikomu nechybí. On je anděl, dobrodinec... Zbavuje svět bezcenných lidí, aby zachránil život těm, co si ho zaslouží mnohem více a také můžou zaplatit...

Ukázka:

"Máme co dělat se stejným modelem. Koneckonců i naše zaměstnání je modelové - policajti a lumpové. Tahle kost," přesunul svou pozornost na žebro, "se nikdy nezahojila. Neměla čas. Vidíš tady to odlišné zbarvení? To znamená, že byla pohřbená několik dní po operaci. Ano, po operaci. Někdo tu ženu otevřel, buď aby ji léčil nebo aby z ní něco ukradl. Ale ne v nemocnici, ne v normálním systému. Je docela možné, že ji to zabilo. Pokud už nebyla mrtvá. A otevřel ji chirurg. Někdo, kdo už řezal žebra tolikrát, že použil nůžky místo nástrojů, o kterých nám říkali ve škole. S nůžkami se pracuje líp. A ti tuláci, jejichž složky jsem dal Matthewsové - Walkerová, Shermanová, Blumenthal -, se taky dostali do rukou chirurgovi. Stejnému člověku? Ze stejného důvodu? Tady mu nešlo o ledvinu, to vím přesně. Podle řezu šlo o játra nebo o plíce. Je to práce pořád stejného doktora?..."

Hodnocení:                        ★★★★☆

Po knize jsem sáhla, protože v té době už jsem neměla nic lepšího ke čtení. Obvykle detektivky ani thrillery nečtu - na svém kontě jich mám jen pár. I přesto, že to není moje oblíbená četba, musím hodnotit vysoko. Když už se člověk začetl, nedalo se od toho odtrhnout. Musím přiznat, že autor umí nejen udržet čtenáře v napětí ale také jej stupňovat. Jen málo knih ve mě zanechá tak hlubokou stopu, abych si i po letech pamatovala nejen příběh, ale i spoustu detailů.


Další v sérii:
  • Spodní proudy
  • Krysař
  • První oběť
  • V zemi nikoho
  • Staré hříchy

Další knihy autora: