neděle 25. července 2021

S prázdnou kapsou kolem světa


Originální název:
        Les cinq sous de Lavaréde
Autor:                             Paul d'Ivoi, Henri Chabrillat
Překlad:                         Václav Cibula
Ilustrace:                       Josef Novák
Vydání:                           Albatros 1973
Počet stran:                  152
Vazba:                            pevná, vázaná
Přečteno:                      1984

Obsah:

Chudý a zadlužený novinář Armand Lavaréde získává obrovské dědictví po nějakém svém vzdáleném strýčkovi. Jenže má to podmínku. Aby dokázal, že není rozmařilý, musí Armand vykonat cestu kolem světa, přičemž po celou dobu nesmí mít u sebe více než 5 sous - tedy téměr nic. A tak se vydává na dobrodružnou výpravu v doprovodu anglického lorda a jeho dcery, který má dohlížet na řádné splnění podmínky. V patách mu je jeho potenciální tchán, který se mu naopak snaží všemi prostředky zabránit ve splnění podmínky, protože věří, že chudoba jednou přiměje Armanda, aby kývl na nabídku sňatku s jeho rozmazlenou dcerou.

Ukázka:

První dny plavby uběhly klidně: Tichý oceán si zasloužil své jméno. Mrtví i živí v klidu mířili k dalekým břehům.
Sir Murlyton s Aurettou se stáhli do ústraní. S kapitánem a posádkou vyměnili pouze několik nejnutnějších slov. Bouvreuile, který se s nimi pokusil navázat rozhovor, chladně odmítli a obrátili se k němu zády.
Jejich soupeř však zůstal klidný. Kde jsou Angličané, tam musí být Lavaréde. To ho uklidňovalo. Při nejbližší příležitosti proslídil celou loď, ale nenašel po Lavarédovi žádnou stopu.
V noci z 9. n a10. srpna ho v jeho kajute probudil rámus. Bouvreuil rozhodně nebyl hrdina. S úzkostí naslouchal zvukům, které se ozývaly někde pod podlahou. Vyděšen přetáhl si pokrývku přes hlavu a přesvědčoval sám sebe, že je to všechno sen, že mrtví pod ním v klidu odpočívají a těší se domů.
Bouvreuil bohužel nesnil. Armand opouštěl čas od času svůj úkryt, aby si protáhl tuhnoucí údy a pořádně se vydýchal. 


Hodnocení:                    ★★★★★

Jedna z nejoblíbenějších knih mého dětství. Kolikrát jsem ji četla, by se snad ani spočítat nedalo. Je plná dobrodružných i humorných příhod, protože Armand na své cestě využije doslova každou příležitost, aby se zadarmo dostal dál.




neděle 18. července 2021

Podivuhodné Jiříčkovo cestování


Autor:
                Karel Hloucha
Ilustrace:          Stanislav Hudeček
                             Věnceslav Černý  
Vydání:             Josef R. Vilímek -1925
Počet stran:     202
Vazba:                pevná, vázaná
Přečteno:          1983

Obsah:

Malý chlapec Jiříček a jeho strýček zažívají neuvěřitelná dobrodružství na místech, kam se dostanou díky strýčkovým vynálezům, jako je např. stroj času nebo zmenšovací přístroj. Ve skutečnosti se jedná o devět samostatných příběhů - cest, jejichž jediným spojníkem jsou hlavní hrdinové.

Ukázka:

Celá světnice zmizela.
Když se Jiříček vzpamatoval, viděl, že stojí na divné, hnědě-lesklé ploše, která se šířila a blyštěla na všechny strany, kam až zrak dohlédl.
Tu a tam válely se na ní šedivé kameny.
"To je prach," řekl strýček Jan. "Zrníčka prachu, která víří neustále ve vzduchu."
Jiříček podíval se k obloze a spatřil, jak v pronikavém svitu žlutého světla, které vycházelo, aniž se dalo určit odkud, vznášely se podobné kameny.
Některé blížily se k zemi jako vločky sněhové a s lehkým nárazem zůstaly ležeti.
"Bože, padne-li mi některý na hlavu."


Hodnocení:                ★★★★☆

Toto je asi nejstarší knížka v mé knihovničce. Ani přesně nevím, kde se u nás vzala, jen to, že se dědí už minimálně třetí generaci a já ji předala do čtvrté. S největší pravděpodobností byl původním majitelem dědečkův starší bratr. Myslím, že je škoda, že už nikdy znovu nevyšla, protože je nádherná, alespoň mě se líbila. Četla se jedním dechem, jak byla napínavá. Jen autora podezírám, že děj tak překombinoval, že si v závěru každé povídky už nevěděl rady jak z toho hrdiny dostat a proto si vypomáhal tzv. "dramatickou zkratkou", díky které všechno nakonec dobře dopadlo.




neděle 11. července 2021

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel


Originální název:
        Hundraäringen som klev ut genom
                                             fönstret och försvann
Série:                               Stoletý stařík
Autor:                             Jonas Jonasson
Překlad:                         Zbyněk Černík
Vydání:                          Panteon 2012
Počet stran:                  400
Vazba:                            pevná, vázaná s přebalem
Přečteno:                      2016

Obsah:

Příběh začíná tím, že stoletý Alan Karlsson místo aby se účastnil velkolepé oslavy svých narozenin, kterou mu připravuje město i domov důchodců, kde žije, se jen tak v pantoflích vyhoupne z okna svého pokoje, vyrazí na autobusovou zastávku, za všechny drobné, co má v kapse si koupí jízdenku na první autobus a vyrazí do světa. Dál můžeme sledovat všechny neuvěřitelné příhody a dobrodružství, která se mu na této cestě přihodí. Paralelně pak také odkrýváme jeho stejně dobrodružný dosavadní život během nějž zcestoval celý svět a setkal se s mnoha významnými osobnostmi světového dění.

Ukázka:

Doktor Eklund sesel oněmělý před Alanem. Co mu to ten ministerský předseda poslal? Copak si Erlander myslí, že by číšník, který odešel ze školy v necelých devíti letech, měl pro Švédsko sestrojovat atomové bomby? I pro sociálního demokrata musí přece existovat nějaká hranice toho, kam až lze prosazovat prostoduchou tezi že si jsou všichni rovni?
Doktor Eklund si nejdřív řekl sám pro sebe, že by byl div, kdyby ten začátečnický ministerský předseda vydrží na svém postu byť i jen do konce roku, a potom řekl Alanovi, že pokud pan Karlsson už nechce nic dodat, může schůzku považovat za ukončenou. Momentálně pro pana Karlssona nemají žádné místo. Pomocná síla, která vařila kávu akademikům v Atomenergii, a.s., sice nkdy nebyla v Los Alamos, ale doktoru Eklundovi připadalo, že přesto funguje uspokojivě. Gréta navíc taky stíhala uklidit kanceláře a to bylo třeba hodnotit jako plus.
Alan byl chvíli zticha a uvažoval, jestli by přece jenom neměl prozradit, že na rozdíl od všech akademiků doktora Eklunda a určitě i Gréty umí sestrojit atomovou bombu.
Pak ale usoudil, že pokud doktor Eklund nemá tolik rozumu, aby se ho na to zeptal, nezaslouží si pomoc. Grétina káva navíc chutnala jako pomeje.

Hodnocení:            ★★★★★

Za mě geniální příběh. Sama ráda dávám do souvislostí věci, které spolu zdánlivě vůbec nesouvisí. A to přesně dělá i autor v případě Staříka, který se jakoby náhodou nachomýtne skoro ke každé historicky významné události a jen nepatrným zásahem, či poznámkou v pravou chvíli způsobí, že se vše odehraje přesně tak, jak to známe z dějepisu. Postava Alana jako by v sobě spojila dva české velikány: Cimrmana a Švejka. Je to takový geniální blb, který s lehkostí proplouvá svým životem i historickými událostmi, na jejichž vývoji zároveň sám nese nemalý podíl. Život bere, tak jak jde, bez ohledu na to, zda právě večeří s nejvýznamnějšími osobnostmi světové politiky, nebo hnije v kriminále s nepříliš nadějnými vyhlídkami do budoucnosti. Jemu k životu stačí teplá postel, něco k jídlu a hlt kořalky. Když to má, je spokojený.


Další v sérii:
  • Stojednaletý stařík, který se vrátil aby zachránil svět
Další knihy autora:
  • Analfabetka, která uměla počítat


neděle 4. července 2021

Tygři z Mompracemu


Originální název:
            Le Tigri di Mompracem
Série:                                   Sandokan
Autor:                                  Emilio Salgari
Překlad:                              Hana Benešová
Ilustrace:                            Vladimír Novák
Vydání:                               Mladá fronta 1973
Počet stran:                       216
Vazba:                                  měkká, brožovaná s přebalem
Přečteno:                            1985

Obsah:

V polovině 19. století je Malajsie utlačována nejen bílými kolonisty, ale také okolními domorodými kmeny. Sandokanovi, potomku malajských králů nezbývá, než se s hrstkou věrných a odvážných přátel ukrýt v džungli ostrova Mompracem odkud vyráží na moře jako pirát a přepadá lodě nepřátel. Mezi jeho největší nepřátele patří anglický guvernér v Saravaku James Brook, který má krásnou dceru Mariannu. Její půvab Sandokana okouzlí natolik, že vedle boje proti Brookovým vojákům začne také usilovat o přízeň jeho dcery.


Ukázka:

Pustili se do sebe - jeden odhodlán obětovat život za záchranu Marianny, druhý rozhodnut vyrvat ji ze spárů Malajského tygra. Bili se s nemenší zuřivostí, s jakou se vedle nich potýkali Angličani a piráti. Angličanů byla sice jenom hrstka, ale obratně se kryli za těla svých pobitých koní a domorodci jim vydatně pomáhali. Tygříci sekali a bodali, mlátili kolem sebe hlava nehlava pažbami pušek, ustupovali a zase vyráželi do útoku. Sandokan se s handžárem v ruce snažil prosekat lidskou hradbou, aby mohl přispěchat na pomoc svému portugalskému příteli, ale marně. Yanez musel sám odrážet boužlivé lordovy útoky. 

Hodnocení:                ★★★★☆

Začátkem 80. let se v televizi objevil seriál Sandokan. Kdo tu dobu nezažil, si dnes těžko dokáže představit, jakou mánii vyvolal. Milovaly ho snad všechny generace. Když jsem později objevila tuto knihu v knihovně, byla jsem z ní stejně (možná i víc) uchvácená jako ze seriálu. Dokonce jsem pojala bláhový nápad, že si ji celou opíšu, abych ji měla doma. Když jsem na ni po letech natrefila někde v bazaru, tak jsem ji tam nemohla nechat. Kdybych ji četla teď znovu, nevím, jak by obstála. V mých vzpomínkách je to stále úžasná kniha. 

neděle 27. června 2021

Zajatci Minecraftu


Autor:
                 Petr Heteša
Ilustrace:           Petr Heteša
Vydání:               CPress - 2014
Počet stran:      272
Vazba:                měkká, brožovaná
Přečteno:          2015

Obsah:

Parta dětí se během bouřky sejde u jednoho z nich doma (v Brně na Lesné) a spustí hru Minecraft. Když blesk uhodí do domu, dojde krom výpadku proudu i přesunu dětí přímo do hry. Hra je navíc napadena virem, který způsobí modifikace nerespektující původní pravidla. V bytě zůstane jen dívka, která Minecraft nehraje a zrovna si odskočila do koupelny. Naštěstí fungují mobily... Je jen na ní, aby kamarádům pomohla nejen přežít, ale i vrátit se v pořádku zpět domů.

Ukázka:

Zaslechla další výbuch doprovázený dopady rozdrcených kamenů na zem. Nalevo uviděla tmavý otvor. Byl vysoko, ale vedla k němu kaskádovitě uskládaná skála. Dlouho se nerozmýšlela a šplhala po blocích nahoru. Slyšela hučení další ohnivé koule. Explodovala ve stěně asi pět kroků za ní. těsně kolem hlavy jí proletělo pár úlomků diamantů uvolněných při výbuchu z diamantového bloku. Ježíšmajrá, co to je? Co to je za nestvůru a proč po ní vrhá vybuchující koule?
Už byla skoro nahoře, když jí přímo pod nohama explodoval celý blok. Rozpadl se v tisíc ostrých úlomků svištících vzduchem. A pak už jen rozmazaně viděla míhající se bloky, kolem nichž padala do bezedné hlubiny.

 


Hodnocení:                    ★★★★☆

Knihu na mě vyloudil syn, vášnivý hráč Minecraftu. I já si hru párkrát vyzkoušela, takže alespoň zhruba vím, co co jde. Mám ve zvyku si knížky, které neznám, přečíst před tím, než je dám do rukou dětem. Párkrát se mi ten zvyk vyplatil. I tuto knížku jsem si tedy přečetla a i když nejsem cílová skupina, líbila se mi. Měla zajímavý děj, nechybělo napětí, přátelství, odvaha...