Autor: Jonas Jonasson
Překlad: Luisa Robovská
Vydání: Panteon, 2014
Počet stran: 414
Vazba: pevná, vázaná s přebalem
Přečteno: 2016
Obsah:
Nombeko pocházela z chudého slumu v Johannesburku. Už od pěti let pracovala jako vynašečka latrín. Pochopitelně do školy nechodila, ale byla dost inteligentní, aby se sama naučila počítat - co jiného, než latríny: Jedna latrína, druhá latrína... V prostředí, kde žila to bylo tak výjimečné umění, že ji to přeneslo nejprve do kanceláře úřadu pro správu latrín a později i dál. Když opouštěla zemi (ne zcela dobrovolně), těsně před odjezdem si nechala do nového domova poslat několik krabic sušeného antilopího masa, které milovala. Správně tušila, že ve Švédsku ho koupí jen těžko. Jenže... Chybou v poštovním oddělení dorazila úplně jiná zásilka, která jí přinesla spoustu starostí a které se nemohla jen tak snadno zbavit.
Ukázka:
"Pochopte, slečno Nombeko, že o vás máme starost. Nechceme, aby se vám něco stalo, ačkoliv jste před chvílí naznačila, že nám nevěříte, což nás oba hluboce ranilo. Ale pokud opravdu trváte na letence do Tripolisu, samozřejmě vám ji obstaráme."To se mi povedlo, pochválil se v duchu agent A.To se mu povedlo, pochválil kolegu v duchu agent B.Větší blábol jsem jaktěživa neslyšela, pomyslela si Nombeko. A to jsem v životě přišla do styku s asistenty z hygienického odboru johannesburského magistrátu i s věčně ožralými tupými inženýryŽe by se agenti strachovali o moje bezpečí? Sice mě přejelo auto, na mojí hlavě to ale nezanechalo žádné následky.Nicméně Libye už jí nepřipadala tak lákavá."A co Švédsko?" navrhla proto.To je lepší nápad, usmáli se agenti. Pravda, právě tam zastřelili premiéra, ale normálním lidem žádné větší nebezpečí nehrozí.
Hodnocení: ★★★★☆
Podobně jako ve Staříkovi, i tady autor řetězí jednu absurdní situaci za druhou. Hrdinka zažívá neuvěřitelné příhody a dobrodružství z nichž vybředá ještě neuvěřitelnějším způsobem. Je to svižné a má to vtip. Ale v mých očích to nedosahuje kvalit Staříka.
Další knihy autora:
Žádné komentáře:
Okomentovat