neděle 11. února 2024

Němá barikáda

Autor:                      Jan Drda
1. vydání:                1946
Vydání:                    Práce, 1949
Počet stran:           125
Vazba:                      pevná, vázaná, s přebalem
Přečteno:                1986

Obsah:

Povídky o obyčejných lidech, kteří neváhali riskovat tváří v tvář fašistiscké okupaci. Každá z povídek je jiná, představuje jiný druh hrdinství. Ať už je to jen prosté slovní vyjádření svého názoru, přes všelijaké záškodnictví, sabotáže, pomoc partyzánům... až po skutečné nasazení života na barikádách v květnu 1945. Povídka Vyšší princip byla dokonce zfilmována. 

Povídky:
  • Třetí fronta
  • Včelar
  • Vyšší princip
  • Hlídač dynamitu
  • Vesnická historie
  • Padlý beze jména
  • Pancéřová pěst
  • Zákeřník
  • Až vstanou mrtví
  • Němá barikáda
Ukázka:

Tři pancéřové pěsti za barikádou. První má tank na čtyřicet metrů. Muž zavře oči, stiskne kohoutek. Rána nevyšla. Zahodí ten zbytečný, nepotřebný krám, děs mu skočí do očí, utíká od barikády jako šílenec, nevnímaje kulometný oheň, jenž mu sviští nad hlavou.
Pak střílí druhý. Na třicet. Opřen o zeď domu. Když rána vyšla, najdou ho roztrhaného na kousky. Raketový plamen chce mít volno. A tank je na dvacet metrů.
Pepík se třese hrůzou. Je mu teprve sedmnáct. Přerazím ti nohy, jestli se hneš z domova, řekl táta. Kdyby tu byl teď, křikl by: "Přerazím ti nohy, jestli nevystřelíš." A Pepík ví: i tak, bez táty, bez rozkazu bych nezdrhl. U Berlína se bijou sedmnáctiletí krasnoarmějci. A vůbec, sedmnáct let, to už je člověk chlap. Míří. Míří. A drkotá zuby. Smradi, smradi, smradi německý! Jazyk to říká sám. Ale Pepík, to cítí celým tělem.
Tank na patnáct metrů.
Kulomet bije do čela barikády, žulové odštěpky lítají na všecky strany. Pepík je skrčen dole, u štěrbiny, určené zrovna pro jeho pancéřovou pěst. Jsou tu ještě střelci? Je tu ještě někdo? Cítí se strašně sám. Strašně odpověden za tuhle chvíli. Stiskne...

Hodnocení:                    ★★★★☆

Knihu jsem četla velmi dávno a dokonce 2x nebo i 3x. Dnes po létech si už nevybavuju, která povídka je o čem, přesto mi většina těch příběhů alespoň zčásti utkvěla v paměti. Vím, že se mi líbily a knížka ve mě zanechala hluboký dojem, který vlastně přetrvává dodnes. Byla (a stále jsem) hrdá na svou zemi a její lid, který se dokázal tak hrdinně postavit nepřátelům, i když za to mnoho z nich zaplatilo vlastním životem. Věřím, že i dnes takoví hrdinové žijí mezi námi, skromně a nenápadně. Možná ani sami netuší, že by něco podobného dokázali. Ale když půjde opravdu do tuhého, udělají správnou věc. 


Další knihy autora:

2 komentáře:

  1. Když se řekne němá barikáda, naskočí mi film Vyšší princip. Tak nadčasový, tak pravý, tak trpce smutný….

    OdpovědětVymazat
  2. Knížku jsem před lety četla a líbila se mi. Působivá

    OdpovědětVymazat