Ilustrace: Jan Gabler
Vydání: Mona, 1992 (1. vydání)
Počet stran: 96
Vazba: měkká, brožovaná
Přečteno: 1993
Obsah:
Útlá knížečka pro maminky napsaná babičkou. Vlastně jsou to příhody pětinásobné babičky ze života s vnoučaty, v nichž se s čtenářkami dělí o řešení různých situací, sdílí své myšlenky a názory. A hlavně jejími odpověďmi, když se ze sluchátka ozvalo: "Mami, poraď mi..." Kniha je doplněna několika recepty a návody na výrobu doplňků. Nemá za cíl maminky poučovat, co a jak mají dělat, ale spíš inspirovat.
Ukázka:
Jana se vrací s uklidněnou Marií Luisou, dvěma krabičkami jablečného džusu a jedním velkým polárkovým dortem.Jsou hody a je klid. Aspoň než se dort sní.Probuzený Milánek dostane také kousíček, ve vzduchu je cítit blížící se déšť, na stromech se nepohne ani lístek. Ve větvích košaté jabloně spí kočka Micka, pod jabloní na dece sedí Petra s Ivanou a vykoupaný Milánek, který se snaží postavit z kostek komín. Bára s Marií Luisou mají v lékařské péči pacienta Peťku, který si podle přání paní doktorky zlomí nohu, ruku, žebro, a aby léčení nebylo tak fádní, operuje se mu taky břicho, ale před tím dostává hlubokou narkózu. Jako správný pacient počítá, než tvrdě usne: "Jedna, osum, deset, tři..." A Bára křičí: "Pane, probuďte se!" A potom hlásí: "Peťka usnul!"Petra odnáší spícího Peťku na deku pod meruňku a ani Bára ani Marie Luisa nechtějí být pacientkami. Neuvěřitelně rychle a svorně se dohodnou na rolích princezen.
Knížku jsem četla jako mladá maminka, to bylo v době, kdy internet u nás ještě neexistoval, natož nějaká maminkovská fóra. V době, kdy se informace a zkušenosti ohledně mateřství předávaly z generace na generaci v rodinách. Ukázala mi, že je možné žít a vychovávat děti i jiným způsobem, než jsem znala z domova. Jelikož je tenoučká, často jsem se k ní vracela, když jsem měla pocit, že je něco nad mé síly. Obávám se však, že dnešní maminky už neosloví.
Další knihy autora:
Žádné komentáře:
Okomentovat