Autor: Karel Hloucha
Ilustrace: Stanislav Hudeček
Věnceslav Černý
Vydání: Josef R. Vilímek -1925
Počet stran: 202
Vazba: pevná, vázaná
Přečteno: 1983
Vydání: Josef R. Vilímek -1925
Počet stran: 202
Vazba: pevná, vázaná
Přečteno: 1983
Obsah:
Malý chlapec Jiříček a jeho strýček zažívají neuvěřitelná dobrodružství na místech, kam se dostanou díky strýčkovým vynálezům, jako je např. stroj času nebo zmenšovací přístroj. Ve skutečnosti se jedná o devět samostatných příběhů - cest, jejichž jediným spojníkem jsou hlavní hrdinové.
Ukázka:
Celá světnice zmizela.Když se Jiříček vzpamatoval, viděl, že stojí na divné, hnědě-lesklé ploše, která se šířila a blyštěla na všechny strany, kam až zrak dohlédl.Tu a tam válely se na ní šedivé kameny."To je prach," řekl strýček Jan. "Zrníčka prachu, která víří neustále ve vzduchu."Jiříček podíval se k obloze a spatřil, jak v pronikavém svitu žlutého světla, které vycházelo, aniž se dalo určit odkud, vznášely se podobné kameny.Některé blížily se k zemi jako vločky sněhové a s lehkým nárazem zůstaly ležeti."Bože, padne-li mi některý na hlavu."
Toto je asi nejstarší knížka v mé knihovničce. Ani přesně nevím, kde se u nás vzala, jen to, že se dědí už minimálně třetí generaci a já ji předala do čtvrté. S největší pravděpodobností byl původním majitelem dědeček, i když v době jejího vydání mu byl teprve rok - a knížka je určená asi 10-ti letým dětem. Myslím, že je škoda, že už nikdy znovu nevyšla, protože je nádherná, alespoň mě se líbila. Četla se jedním dechem, jak byla napínavá. Jen autora podezírám, že děj tak překombinoval, že si v závěru každé povídky už nevěděl rady jak z toho hrdiny dostat a proto si vypomáhal tzv. "dramatickou zkratkou", díky které všechno nakonec dobře dopadlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat