neděle 28. března 2021

Groznatův štít


Autor:
                  Jiří Řípa
Ilustrace:            Zdeněk Burian
Vydání:                Severočeské nakladatelství - 1982
Počet stran:        140
Vazba:                  pevná, vázaná s přebalem
Přečteno:            1983

Obsah:

Když se bojovník Groznata nevrátí z výpravy, na níž doprovázel kupce, rozšíří se v osadě pomluvy, které vedou k vyhnání Groznatovy rodiny. Jeho bratr se svou rodinou dobrovolně odchází, aby jim byl oporou. Vše se sice vysvětlí a hrdinové se mohou vrátit, přesto zrnko pochybností zůstává. I proto se Groznatův syn Mstiš s přáteli vydává do světa pátrat po osudu svého otce a definitivně tak očistit jeho jméno. Že na cestě zažijí mnoho dobrodružství snad ani není třeba zmiňovat. Setká se se samotným knížetem Sámem, od nějž se dozví pravdu a také získá dědictví po otci - jeho pověstné zbraně.

Ukázka:

Dívka ze všech sil zápasila s vlnami. Podařilo se jí zachytit se ledové kry. Křečovitě se jí držela, ale ruce jí křehly a smekaly se po okraji ledu. Hrozilo nebezpečí, že jí proud vyrve kluzkou oporu a že ji vodní víry strhnou pod led. Usilovně se snažila vylézt na ledovou desku, které se držela, ale šat ztěžklý vodou ji stahoval zpět a sil jí rychle ubývalo.
Matka tonoucí dívky bezmocně pobíhala po břehu, rvala si vlasy a zoufale křičela:
"Mlado! Mlado! Zachraňte ji, zachraňte mé dítě!"
Několik mužů se rozběhlo podle řeky, v jejich čele Mstiš. V běhu strhával se sebe oděv, aby mu nebránil v plavání. Nadeběhl po proudu a směle se vrhl do ledové vody.


Zajímavosti:
  • V závěru knihy se píše o slavné bitvě u Wogastisburgu, první bitvě v historii lidstva o níž máme i písemnou zmínku, i když velmi krátkou a strohou. Zmíněný Wogastisburg patří k největším výzvám archeologie, neboť se ho dosud nepodařilo lokalizovat.
Hodnocení:                ★★★★★

Krátce před tím, než jsem tuto knížku četla, jsem propadla Štorchovým knihám. Tato je jim velmi podobná a tak není divu, že jsem si ji též zamilovala. Vzbudila u mě velký zájem o naši nejstarší historii. Jeden z mála letopočtů, které jsem si kdy zapamatovala, je právě v této knize: Bitva u Wogatisburgu 631. Krom napětí a dobrodružství, nechybí ani láska a jsou tu i nějaké humorné příhody, při nichž jsem se náramně bavila.

1 komentář: